Málokterý fotbalový klub v Praze má delší historii než Čechie Smíchov. Už v roce 1900 pár nadšenců založilo Sportovní kroužek Čechie na Smíchově a 25. července 1905 vznikl oddíl oficiálně. Přeopatrní rakousko-uherští úředníci sice nejdříve název nechtěli povolit, ale houževnatí Čechiáni si jej prosadili. Klub si brzy po založení našel hřiště na pozemku „na Skalách“ nad Kinského zahradou u petřínské hvězdárny. Postupně v rámci oddílu vznikly i mužstva házené, košíkové, lukostřelby či ping-pongu, posléze se ale osamostatnila. Řada fotbalistů Čechie bojovala na frontách první světové války. V těžkých časech si kluby pomáhaly - Čechie například v roce 1917 půjčila Spartě 14 párů kopaček i prádlo. V době první republiky se smíchovský klub pohyboval spíše v nižších soutěžích, přesto jeho zápasy navštěvovalo až několik set diváků. Za protektorátu nacisté několik členů oddílu popravili kvůli působení v odboji, jeden zemřel v koncentračním táboře.

Rok 1948 znamenal pohromu nejen pro celou republiku, ale i pro Čechii. Komunisté oddíl začlenili do TJ Sokol Smíchov, takže přišel o své historické jméno i samostatnost. Velká část jeho členů tohle neskousla a odešla pryč. A aby toho nebylo málo, dorazila ještě výpověď ze hřiště na Skalách. V 50. letech klub kvůli nepřízni úřadů málem zanikl. Díky obětavosti hráčů, trenérů i bafuňářů ale nakonec nikdy nepřestal fungovat. I když někdy to stálo hodně sil: „Veškerá snaha trenéra Brümmera byla marná, neboť několik hráčů nemělo zájem o tréninky, což se projevilo ve hře, fysické kondici i ve výsledcích,“ hodnotí se v jedné ročence nepovedená sezona B týmu mužů v roce 1967.
Klub za komunismu střídal obskurní názvy (Sokol Škoda Smíchov, Spartak Smíchov Škoda, Spartak Strojírny Wilhelma Piecka, Naftové motory…) i soutěže. Pohyboval se mezi I. a III. třídou, občas nakoukl i do přeboru. Po patnácti letech putování po cizích hřištích si na začátku 60. let vyhlédl pozemek na Nikolajce, ale přednost dostal zimní stadion. Útočiště však našel na protějším kopci na Skalce. Vlastními silami si zde postavil hřiště a klubový dům (stavba krátce před dokončením vyhořela, takže se muselo začít odznovu). V roce 1963 se tu odehrál první zápas a zelenobílí v tomto koutě Prahy na pomezí Smíchova, Košíř a Břevnova mají svůj domov dodnes. Po roce 1989 se oddíl mohl vrátit ke svému původnímu názvu. A v roce 2003 na Čechii skončila předlouhá doba škvárová, když se začalo konečně hrát na travnatém hřišti.

Významní hráči, kteří prošli Čechií

• Antonín Puč - Nejslavnější odchovanec v historii klubu. V Čechii začal jako šestiletý v roce 1913 a zelenobílý dres oblékal sedm let. Se Slavií vyhrál sedmkrát titul a vstřelil 123 ligových branek. Za reprezentaci hrál 59 zápasů a dal v nich 34 gólů - desítky let byl nejlepším reprezentačním střelcem, než jej v roce 2005 překonal Jan Koller. Hrál na mistrovstvích světa 1934 (stříbro) i 1938.
• Antonín Perner - Záložník či krajní obránce odešel z Čechie do Sparty v roce 1919. V letech 1920 až 1931 nastoupil osmadvacetkrát za národní tým, účastnil se i olympijských her v Antverpách v roce 1920.
• Bohumil Klenovec - Brankář známý pod přezdívkou Bonzo, v letech 1935 až 1936 nastoupil třikrát za reprezentaci. Nejlepší léta prožil ve Spartě, se kterou vyhrál čtyřikrát titul a jednou Středoevropský pohár (tehdejší obdoba Ligy mistrů).
• Jaroslav Štumpf - Prošel několika ligovými kluby, se Spartou vyhrál dvakrát titul. Třikrát nastoupil za reprezentaci (v roce 1939). Klub z Letné posléze vedl i jako trenér - například v tandemu s proslulým Václavem Ježkem.
• Vladimír Šteigl - Po druhé světové válce odešel do Francie, kde hrál v letech 1946 až 1948 ligu za Stade Rennes (mimochodem francouzská Wikipedia překřtila Čechii na Séchii Smikov).
• Tomáš Hrdlička - Působil v mládežnických týmech Čechie v letech 1988 až 1992, poté přestoupil do Slavie. V roce 2002 byl členem reprezentace do 21 let, která získala titul mistrů Evropy. Hrál i v Mladé Boleslavi či Slovanu Bratislava, nyní nastupuje za Roudnici nad Labem v ČFL.

Zdroje: ročenky Čechie Smíchov 1965, 1975 vydané k výročí založení klubu, Wikipedia.org